Je to v kýblu!

Dnes se mi podařilo pobýt na koncertu skupiny Barel rock. Přiznávám, že jejich desky neznám a z toho mála co jsem kdysi dávno někde zaslechl jsem dospěl k názoru, že to je nějaké „parodické“ uskupení. O to více mě před pár lety moc příjemně překvapili naživo. A letos jsem si šel ověřit, že to nebyla náhoda.

Nebyla! Byl to dobrý koncert. Asi nejvíc je vidět, že to všechny baví. Mám rád koncept kapel, kde se může střídat vícero zpěváků (kteří na to mají) a tady to bylo ještě umocněno parádními vícehlasy. Obsazení nástrojů není zdaleka nářezové (housle, flétny, klarinet atd.), ale když se do toho kapela občas opře, tak to drajv má.

A nejzajímavější na tom je, že nemusíte mít „gibsona za sto litrů“. Baskytara mi připadá jako brutálně ruční práce, dozdobená lopatou! Ale přesto měla výtečný zvuk. A „bicí“ opravdu z barelů. A jejich zvuk mě taky nijak netrápil. Celkově je v muzice slyšet, že si aranžér vyhrál, včetně různých zábavných citací, které jsou zpracované tak, že nejsou protivné.

Zdálky to vypadalo, že na pódiu vládne pohoda. Ale když už se poněkolikáté ladilo (což mě vůbec netrápí – přece jenom je lepší, když nástroje ladí 😀 ), tak bylo vidět, že někteří členové jsou rozmrzelí, že to neodsýpá. Je vidět, že to kapela nemá na háku. Má to v kýblu. Tedy pardon – v barelu.

Strom